Grily

U nás je zatím stále nejoblíbenější grilování na dřevěném uhlí. Srdcem takového grilu je ohniště s roštem na přípravu pokrmu. Grilovat se dá nejen na speciálních grilech, ale také třeba v zahradních krbech, kterých je dnes na trhu velká nabídka a může si je bez problému koupit i méně solventní klient, protože je dost široká i cenová paleta

Jde o krby kovové, nerezové i betonové, které jsou vybaveny polohovacími rovin­nými rošty. Při výběru zahradního krbu určeného ke grilování mějte na paměti snad­nou obsluhu a manipulaci s potravinami i palivem.Pro přípravu pokrmů by ohniště mělo mít dno asi 80 cm od země. Skvělé je, když je ve stejné výši vybaveno přídavnými pracovními a odkládacími plochami. Grily se vyrábějí v mnoha provedeních a některé z nich mají v horní části lapače kouře umís­těnou udírnu na douzení hotových potravin.

I na malém litinovém soudku se dá připravit dobrá bašta. Stojí pár stovek, jeho nevýho­dou je, že se rychle znečistí a špatně se udržuje. Jednoduché, ale pro údržbu vhod­nější jsou již skládací litinové nebo plechové grily, s nimiž se díky jejich připevněným no­hám a štítu proti větru snadněji manipuluje. Takové grily poří­díte v cenách již od pěti set korun.

Grily vyrobené z hluboko tažené nekorodují­cí oceli pokryté vrstvou porceláno­vého emailu odolávají teplotám nad 600 °C. Tepelná reflexe umožňuje grilovat bez otá­čecího roštu. Jídla tu lze připravovat přímým i nepřímým způsobem grilování. Jídlo se připravuje buď nad žhnoucím dřevěným uhlím, tedy přímým grilováním, a pokrm se musí v polovině doby přípravy obrátit, aby se opekl i z druhé strany. Takto se připravu­jí masa plátková a hamburgery. Zatímco me­toda nepřímého grilování znamená, že se pokrm nachází mezi zdroji tepla (podobně jako v troubě). Víko odráží horký vzduch a umožňuje jídlo grilovat ze všech stran rov­noměrně. Cirkulaci horkého vzduchu zajiš­ťuje průduchový systém.

Grily Smokey Fun trochu připomínají loko­motivu z dob našich babiček, ale patří k no­vé generaci zahradních grilů, ručně vyrábě­ných z masivní oceli. Praktická stavba a ele­gantní design vyhovují novému trendu mul­tifunkčního použití. Můžete na nich grilovat nepřímo i přímo, péct, udit či vařit. Gril je určen pro topení dřevem (což ovlivňuje aro­ma připravovaných pokrmů), ale dá se v něm topit i dřevěným uhlím. Když do něj vložíte kamennou mastkovou desku, můžete připravovat hamburgery či pokrmy z čínské kuchyně.

Big Green Egg (Velké zelené vejce)  je šlágrem v Americe i u nás. Princip pravděpodobně pochází z Číny, kde se podobné venkovní „sporáky" užívají více než tři tisíce let. Američané je zdokonalili díky keramickým materiálům vyvinutým pro kosmický program. Může být vybaven mnoha nástavci, takže při nižších teplotách funguje jako udírna, také peče maso, při vysokých teplotách jako gril, pec na pizzu a chléb. Dají se v něm připravit skvělé ryby, brambory i zelenina.

Pokud nemáte zahradu a chcete grilovat na terase nebo balkoně, kde nemůžete použít dřevěné uhlí, protože byste dýmem obtěžo­vali sousedy, sáhněte po plynovém nebo elektrickém grilu. Plynový gril pracuje na stejném principu jako modely na dřevěné uhlí. Místo žhavého ohniště však má plotnu (rošt), pod níž se spaluje plyn (propan­bu­tan) přiváděný z láhve. Také si můžete poří­dit lávový gril. Tady oheň z plynové láhve rozehřívá vrstvu lávových kamenů (opako­vaně použitelných) ­ ty se rozehřejí a vydá­vají teplo, na němž se pak na roštu připravu­jí vybrané lahůdky.

Vinyl

O vinylové krytiny je stále větší zájem. Důvodem je nejen finanční dostupnost, ale i nesporné klady. Stejně jako u každého jiného typu podlahových krytin jsou i mezi PVC, kam vinyl patří, velké kvalitativní rozdíly. Právě hojné používání méně kvalitních vinylových krytin v předešlých dobách ve spojení s nevyhovující pokládkou stojí za vznikem ne vždy zcela oprávněné kritiky.

Základem vinylových podlah je syntetický polyvinylchlorid. Protože se vyrábí z neobnovitelných zdrojů, je PVC neekolo­gický materiál (dá se ale recyk­lovat) a na tomto faktu nelze nic změnit. Ovšem v dalších pa­rametrech se vinylové krytiny mohou měřit s ostatními typy podlah. Vyšší kvalitativní třídy dobře tlumí hluk, jsou odolné proti propálení, při kontaktu s horkým předmětem hned nenabobtnají. Lepší a tudíž i draž­ší PVC neztrácejí lesk, není snad­né je poškrábat nebo jinak opotřebit. Obecně se dá říci, že vícevrstvá PVC jsou lepší než jednovrstvá.

Nespornou výhodou PVC (jako často s ním zaměňovaného linolea) je jeho kompaktnost. Dí­ky tomu, že se pokládá v dlou­hých pásech, je pak v krytině minimum spár. Takové podlahy se snadno udržují a neulpívá v nich tolik prach. Z nabízených barev a vzorů se vybere každý. PVC vždycky bylo levnější ná­hradou dřevěných a kamenných podlah.Tento jejich „sociální" aspekt trvá a možná také tuto krytinu trochu stigmatizuje. Ale určitě není korektní odsuzovat určitý materiál pouze proto, že je finančně dostupný. Jeho uži­vatelské parametry jsou totiž natolik uspokojivé, že se s PVC budeme na trhu s podlahovými krytinami i nadále setkávat.

Vinyl je zkrácená forma slova polyvinylchlorid (PVC). Jde tedy rovněž o podlahovinu z PVC, ale ve formě samostatných desek nebo lamel z tvrzeného PVC. Dílce se k podkladu lepí jedna vedle druhé, ale navzájem již nespojují. Spodní vrstva je obvykle více zvukotěsná a díky struktuře na spodní straně dobře přilnavá k podkladu. Na ni je pak nanesena speciální fólie s potiskem. Nášlapná vrstva je transparentní, silná kolem 0,5 mm a chrání fólii s natištěným vzorem. Na horní straně může být nanesena ještě vrstva z polyuretanu (PUR), která lépe ochrání podlahu před poškrábáním a nečistotami. Některé typy mají protiskliznou úpravu pro vlhké prostředí. Odolnou a tvrdou krytinu z vinylu lze použít i ve vlhčích místnostech (koupelny) a v zátěžových prostorech (prodejny či restaurace). Vyrábí se ve čtvercových, obdélníkových nebo lamelových panelech a kromě dřeva vzhledově imituje sklo, keramickou i kamennou dlažbu.

Dlažba a dřevo na zahradě

Kamenné, cihelné nebo ke­ramické dlaždice jsou na zahradách evergreenem. Dnes se k tomuto triu přidává ještě jeden materiál ­- exotické dřevo. Oproti místním dřevinám dokáže velice dobře odolávat rozmarům středoevropského podnebí a je také podstatně odolnější vůči vlhkosti a stékají­cí vodě, plísním, hnilobě a hou­bám. Při vyřčení slovního spoje­ní „exotické dřeviny" se velmi pravděpodobně každému vybaví teak. Ten je opravdovou špič­kou mezi cizími dřevinami, ale jako luxusní materiál se více hodí na zahradní nábytek. Na „po­šlapání" jsou vhodné jiné dřevi­ny, které mají srovnatelné vlast­nosti. Patří mezi ně například asijská bangkirai, jihoamerické ipe, severoamerický red cedar nebo africké iroko. Přestože ty­to dřeviny dobře odolávají pů­sobení vody, vyplatí se dodržo­vat při jejich montáži určité pevně stanovené postupy a zá­sady. Jedině tak vám tento vel­mi noblesní stavební materiál bude sloužit dostatečně dlouho a ke vší spokojenosti.

U nemrznoucí cihelné a keramické dlažby stojí za to řídit se některými zá­sadami, které platí i pro interié­rovou dlažbu. Při nákupu počí­tejte s rezervou 10 až 15 %. Nezapomeňte si také ověřit zá­ruční dobu. U výrobků z ciziny si dávejte pozor, aby dlaždice, kte­ré jste si vybrali, vydržely mráz. Obzvláště u dlažeb ze Středoze­mí to nemusí být pravidlem. Venkovní dlažba by měla mít nasákavost maximálně 3 %, lep­ší je 1,5 % a méně. Ideální jsou slinuté dlaždice s nasákavostí 0,5%. A v okolí bazénu by roz­hodně neměla dlažba klouzat.

Správné umístění bonsají

Milovníci bonsají často řeší otázku, jak své rostliny umístit. Je nutné dobře rozlišit venkovní a pokojové rostliny a podle toho je pěstovat.

Venkovní bonsaje musejí být umístěny po celý rok venku. Většina pokojových bonsají se může úspěšně pěstovat také venku, ale pouze během léta. V tom případě hovoříme o takzvaném letnění rostlin. Pokojové bonsaje lze přemístit z pokojů ven už koncem května, po posledních jarních mrazících. Nemusí se však dávat samostatně, ale mohou se vhodně kombinovat s venkovními a vytvořit zajímavé seskupení rostlin, a to nejen po tvarové stránce, ale i z hlediska barvy květů a jejich postupného nasazování. Pozoruhodné skupinky rostlin se dají vytvořit jak na zahradě, nejlépe poblíž domu, tak i na menším prostoru předzahrádky či městského dvorku. Potřebná zálivka se aplikuje  kropicí konví nebo připojenou hadicí.

S přicházejícím podzimem se začíná s přípravami na  úklid pokojových bonsají na vhodná místa do bytu. Pomalu se snižují dávky hnojiv, odstraňují se všechny zažloutlé nebo napadené listy a provádí se poslední tvarování. Osvědčilo se označování pokojových rostlin, aby se nestalo, že na se některou zapomene. Byla by jistě velká škoda, kdyby ji zničil první zimní mráz. Rostliny mají nyní dobrou kondici, a jsou tak připraveny lépe snášet nepříznivé podmínky, které jsou ve většině místností (suchý vzduch a nedostatek světla). Na začátku října, při vlastním přenášení pokojových bonsají do místností, je nutné řádné očistění bonsajové misky od všech nečistot. Kořeny, které prorůstají odtokovými otvory, je nutné zastřihnout. Zamezíte tím nejen znečištění bytu, ale hlavně zavlečení případných chorob nebo škůdců. Venkovní bonsaje stačí pouze přerovnat a připravit na zimu. To znamená především přikrýt misky chvojím nebo jiným vhodným krycím materiálem.

Bazény

V průzkumech veřejného mínění bylo již nejednou řečeno, že snem velkého procenta Čechů je mít na své zahradě bazén. Nepochybně za tím z velké části stojí určitá touha po prestiži, ale kromě toho je vlastní bazén symbolem pohody a relaxace.

Pod zem, anebo nad zem? Zjednodušeně řečeno jsou bazény zakopané do země několikanásobně dražší než ty nadzemní, a to je určitě hlavní hledisko, které při vybírání rozhoduje. Částečně je možné cenový rozdíl redukovat faktem, že na stěny podzemních bazénů je dávána záruka až třicet let (tedy u be­tonových bazénů s fólií). Tako­vou délkou života se nadzemní bazén může pyšnit opravdu je­nom stěží. Kromě betonových bazénů s fólií se v současné době vyrá­bějí také prefabrikované pod­zemní bazény ze sklolaminátu a plastu. Dodávají se buď v základních tvarech, které nabízí konkrétní výrobce, anebo si můžete nechat „ušít" své soukromé vysněné plavecké jezírko na míru. Novinkou jsou kompozitní bazény s keramickým jádrem, jejichž cena je podstatně vyšší než je cena bazénů sklolaminátových a betonových s fólií.

Díky výrazně nižší pořizovací ceně jsou v naší zemi zatím mnohem více rozšířené nadzemní bazény. V jejich prospěch hovoří i větší bezpečnost, protože se u nich jen těžko může stát, že by do vody bezděčně nebo vinou chvilkové nepozornosti spadlo malé dítě. K zdolání žebříkových schůdků je přece jenom zapotřebí určitá zručnost a hlavně záměr, dítě také máme lépe „na očích". Nevýhodou nadzemních bazénů je ovšem v porovnání s podzemními jejich kratší životnost. Je to naprosto logické, vždyť každá demontovatelná věc, která se cyklicky skládá a zase rozkládá, se po­chopitelně mnohem rychleji opotřebovává.

Kromě bazénů určených především k plavání u nás stále více roste obliba výřivek. Prodávají se v různých veli­kostech, s nejrůznějším počtem hydromasážních a vzduchových trysek a doprovodných doplňků. Výhodou těchto bazénů je, že je můžeme používat i v zimě. A kdo to vyzkoušel, dobře ví, že pobyt v horké vodní lázní na za­sněžené zahradě opravdu stojí za to.

Velmi užitečným doplňkem venkovních bazénů je zastřeše­ní. Nejenže ochrání vodu před možným znečištěním zvenčí, ale teplota vody se také nebude tak rychle snižovat. Navíc si v bazé­nech se zastřešením déle zapla­vete.  Plavecká sezóna může začít již v květnu a skončit až s koncem září. Pokud nechce­te ztratit dojem plavání v přírodě, volte mobilní zastřešení, které můžete odsunout k jedné straně bazénu, takže nad vodní hladinou budete mít modrou oblohu.

Bazény však nejsou pouze radost, ale také starost. Aby se bazén nezměnil v nádrž plnou sinic, je nutné jej důkladně čistit. Kromě pískové filtrace je nutné čistit stěny a dno vysava­čem. Také je nezbytné přidávat do vody bazénovou chemii. Lze zvolit mezi chlórovými a bezchlórovými dezinfekčními přípravky. Bezchlórové jsou jed­noznačně šetrnější k přírodě i k vašim očím a pokožce, a ne­budete cítit onou charakteris­tickou vůní.

Pokud si nejste úplně jisti, zda bazén využijete, pořiďte si nejdří­ve na zkoušku bazén nadzemní. Vyjde vás to výrazně levněji a zaplavete si stejně dobře jako v podzemním.