Dlažba a dřevo na zahradě

Kamenné, cihelné nebo ke­ramické dlaždice jsou na zahradách evergreenem. Dnes se k tomuto triu přidává ještě jeden materiál ­- exotické dřevo. Oproti místním dřevinám dokáže velice dobře odolávat rozmarům středoevropského podnebí a je také podstatně odolnější vůči vlhkosti a stékají­cí vodě, plísním, hnilobě a hou­bám. Při vyřčení slovního spoje­ní „exotické dřeviny" se velmi pravděpodobně každému vybaví teak. Ten je opravdovou špič­kou mezi cizími dřevinami, ale jako luxusní materiál se více hodí na zahradní nábytek. Na „po­šlapání" jsou vhodné jiné dřevi­ny, které mají srovnatelné vlast­nosti. Patří mezi ně například asijská bangkirai, jihoamerické ipe, severoamerický red cedar nebo africké iroko. Přestože ty­to dřeviny dobře odolávají pů­sobení vody, vyplatí se dodržo­vat při jejich montáži určité pevně stanovené postupy a zá­sady. Jedině tak vám tento vel­mi noblesní stavební materiál bude sloužit dostatečně dlouho a ke vší spokojenosti.

U nemrznoucí cihelné a keramické dlažby stojí za to řídit se některými zá­sadami, které platí i pro interié­rovou dlažbu. Při nákupu počí­tejte s rezervou 10 až 15 %. Nezapomeňte si také ověřit zá­ruční dobu. U výrobků z ciziny si dávejte pozor, aby dlaždice, kte­ré jste si vybrali, vydržely mráz. Obzvláště u dlažeb ze Středoze­mí to nemusí být pravidlem. Venkovní dlažba by měla mít nasákavost maximálně 3 %, lep­ší je 1,5 % a méně. Ideální jsou slinuté dlaždice s nasákavostí 0,5%. A v okolí bazénu by roz­hodně neměla dlažba klouzat.