Na záhony nastoupily královny květin. Po jaru plném cibulovin a kvetoucích stromů převzaly vládu růže. Pokvetou nám v bytě za oknem, ve skleníku, přátelé malých rostlin si vyberou odrůdy skalkové, jiní zase plazivé, pnoucí velkokvěté, drobnokvěté, mnohokvěté...
Letní péči o růže představuje především zálivka. Ne ovšem ta zběžná, každodenní, která zvlhčí jen povrch půdy. Růže mají nejvíce kořínků, přijímajících vláhu, v hloubce asi 50 cm. Aby se k nim voda dostala, musíme ji vylévat ke kořenům, v dávce 30 až 50 litrů na metr čtvereční. Přepočteno na zalévací konve to znamená ke každému keři vykropit pomalu postupně alespoň jednu desetilitrovou konev odražené vody. Taková zásoba vláhy pak rostlině vydrží nejméně týden. Druhou možností je takzvaná suchá zálivka. Říkáme tak důkladnému a co nejčastějšímu kypření povrchu záhonů, při němž zároveň odstraňujeme plevele. Do kypré půdy se jednak snáze vsakuje voda, jednak se snižuje její odpařování. Plevele do růžových záhonů nepatří vůbec.
Aby byly růže pěkné po celou
vegetační dobu, provádíme na nich takzvaný letní řez. Především odstraňujeme odkvetlé květy hned, jakmile přestanou být pěkné, ještě před opadáním korunních plátků. Velkokvětou růži odřízneme s částí stonku s neúplnými listy a pokud možno i prvním úplným, pětičetným lis-tem. Řez vedeme asi 5-8 mm nad dalším zdravým očkem. To by mělo směřovat ven z keře, aby si rostlina udržovala pěkný
tvar. Mnohokvětým a pnoucím růžím odstřihneme celé květenství nad prvním listem.
I růže mají své nepřátele, mezi které patří:
PADLÍ RŮŽOVÉ je nejčastější chorobou růží. Na listech, zelených výhonech, kalichu i na květech je bílý nebo našedlý plstnatý povlak. Jakmile zjistíme jeho výskyt, musíme růže stříkat chemickými přípravky a postřik opakovat ještě dvakrát po pěti až sedmi dnech. V prodejnách zahrádkářských potřeb je široký výběr ochranných přípravků.
Při jejich použití se přísně řídíme návodem, zejména co do ředění přípravku.
ČERNÁ SKVRNITOST růží se projevuje zejména na listech, vyskytnout se však může i na letorostech. Objevují se černé až nafialovělé skvrny, které se zvětšují, spojují, listy žloutnou a opadávají. Tuto chorobu podporuje zálivka na list místo ke kořenům. Ochranou je vedle postřiku chemickými přípravky důsledné sbírání veškerého opadaného listí
i odstřižených částí rostlin a jejich spálení.
PLÍSEŇ ŠEDÁ se nejčastěji projevuje na poupatech, která se nerozvinou, zasychají a odumírají. Vyskytuje se hlavně v obdobích s velkými výkyvy teplot a vysokou vzdušnou vlhkostí, například na podzim.
MŠICE poznáme snadno, konce
letorostů a poupata jimi bývají přímo obalena.
Výhony vadnou, poupata se
listů podél hlavního žebra, tím se okraje listů svinují do trubiček a larvě pak poskytují obydlí i potravu. Takové listy musíme z keře odstranit a spálit. Nejlepší je chránit keře preventivním postřikem v polovině května a opakovat jej ještě dvakrát, vždy po deseti dnech.
Při všech chemických ošetřeních pamatujeme i na vlastní bezpečnost. Znamená to vhodně se obléci, chránit oči, nejíst,
nepít a nekouřit během práce, po skončení se důkladně umýt.
Varování nakonec - buďme velmi opatrní, pokud používáme poblíž růžového záhonu systémový herbicid Roundup. Růže jsou na tento přípravek mimořádně citlivé a i nepatrné množství, zanesené na ně třeba závanem větru, je těžce poškozuje.
