Základem úspěšného pěstování okrasných a užitkových rostlin je odborně ošetřovaná půda.
Každý majitel zahrady touží po malebné hojnosti květů a bohaté sklizni křehké zeleniny či šťavnatého ovoce. Ovšem pěstební úspěchy vycházejí jedině z dokonalého seznámení s kvalitou obdělávané půdy a následně z pozorné a včasné péče o tento nejcennější poklad na zahradě.
Některé druhy půd mají tak vyhraněný charakter (vápenité půdy, rašelinné půdy, písčité půdy), že se jen těžko proměňují na ideální kyprou zahradní půdu s neutrální reakcí. Tady pomůže jediné, pěstovat na této půdě ty druhy okrasných a užitkových rostlin, kterým tyto půdy plně vyhovují anebo které úspěšně prosperují na kterémkoliv druhu půdy. Ale i dlouhodobě obhospodařovaná zahradní půda občas potřebuje omlazující kúru.
Jaro je nejvhodnějším obdobím k ošetření a k zlepšení její kvality. Každému většímu zásahu by měl předcházet půdní rozbor v laboratořích, který objektivně stanoví mechanické a chemické složení půdy a její půdní reakci (pH).
Půda na zahradě není mrtvým světem, ale v horních vrstvách živým společenstvím s vlastními pevnými zákony. Je životním prostředím pro neuvěřitelně velký počet malých živočichů. Výsledkem vzájemného, miliony let vyladěného spolupůsobení je živá vrstva úrodné půdy. Necitlivé škodlivé zásahy tyto citlivé mikroorganismy likvidují. Je to především příliš silné stlačení půdního povrchu, kdy je v půdě obsah vody a vzduchu snížený na minimum, např. ušlapané půdy, půdy uježděné těžkými nákladními auty a stavebními stroji. Také příliš hluboké přerývání ničí životní prostředí pro mikroorganismy a narušuje jejich vazby a propojení. Svrchní vrstva se dostává do hloubky, kde půdní život odumírá.
Naštěstí tyto nepatrné půdní organismy citlivě reagují na vytvoření optimálního prostředí pro jejich existenci, takže v průběhu několika let můžete proměnit téměř každý kousek své zahrady v úrodnou, kyprou zahradní půdu plnou života.
Samozřejmě že živou půdou musí prostupovat vzduch a voda.
Zahradní půda se skládá z neživých (minerálních - anorganických) a živých (organických) součástí. Minerální součástky se velmi liší ve velikosti, tvaru a v rozptýlení. Určují druh půdy. Největší minerální částečky mají pískovité půdy, nejmenší jíly. Extrémní půdy (jílovité a písčité) vyžadují každoroční promyšlenou péči, protože jen minerální látky v přijatelné formě jsou zdrojem živin pro rostliny.
K organickým půdním součástkám patří půdní organismy, kořeny, odumřelé a částečně rozložené části rostlin a živočichů. Rostliny mohou přijímat živiny teprve tehdy, když byly upravené pomocí procesů látkové přeměny rozličnými půdními organismy. Zarýváním odumřelých organických částí a pěstováním bobovitých rostlin podporujete rozvoj cenných půdních mikroorganismů.
Vzduch v půdě je základním předpokladem, aby rostliny a půdní organismy mohly existovat. Jak vysoký je podíl vzduchu
v půdě, závisí na druhu půdy a obsahu organických látek v půdě. Organické látky nakypřují a provzdušňují půdu. V těžkých neprovzdušněných půdách drobné půdní organismy a rostliny jen živoří. Proto je důležité půdu pravidelně kypřit a obohacovat organickými látkami (především odumřelými rostlinami).
Voda v půdě rozpouští organické a anorganické látky a transportuje je v podobě živného roztoku k půdním organismům a kořenům rostlin. Základem dobrého hospodaření na zahradě je promyšlený zálivkový systém, který pokrývá celou zahradu a citlivě reaguje na nároky rostlin v různých ročních obdobích.
