Červen - doznívá sláva cibulovin - dokvétající pozdní druhy, zatímco rané už zatahují. Aby se dobře vyvinuly pro příští kvetení, odlamujeme včas jejich semeníky. Na záhony se zataženými cibulovinami, které v tomto roce nepřesazujeme, vysadíme mělce kořenící letničky. Dobýváme drobné cibuloviny, jako například krokusy.
- Sestřihujeme bujně přirůstající živé ploty, odlamujeme zbytky květů u dokvétajících křovin. Keře průběžně zaléváme a přihnojujeme.
- Velkou péči potřebují balkonové květiny v truhlících. Začínají sice pilně růst, ale nesmíme se bát je včas zaštipovat, aby rozkošatěly.
- Vysazujeme ještě poslední mečíky pro pozdní kvetení, vyséváme hrachory.
- Nejvíce práce máme s trávníkem. Pravidelně jej sekáme nepříliš nakrátko, přihnojujeme, vypichujeme vytrvalé plevely. Občas jej provzdušníme prohrabáním.
- Vyséváme dvouletky - macešky, zimní fialky, sedmikrásky, pomněnky. Do podzimu vyrostou silné sazenice.
- Rajčata vysazujeme buď k oporám, nebo vtáčíme do spirálových podpěr. Pěstujeme je na jeden, nejvýše dva stonky, ostatní výhony (zálistky) co nejdříve vyštipujeme, aby se rostlina nevysilovala.
- Zálivku vedeme k rajčatům, zásadně spodem, nejlépe rýhami, které jsme mezi rostlinami vyhloubili při nakopčení.
- Růže se představují v plné kráse. Při řezání květů do vázy dáváme pozor, abychom přílišným řezem keř neoslabovali. Odkvetlé květy odstřihujeme na prvním pětičetným listem, nebo třetím listem pod květem. Nenecháváme vyvíjet šípky.
- Zalamujeme velké listy nad růžicemi květáku, aby se pěkně vybělily a nehořkly.
Červenec - je ve znamení zalévání a přihnojování. Přirozeným a velmi dobrým hnojivem je výluh z kopřiv. Kopřivy, nejraději mladé a měkké, napěchujeme do nádoby a zalijeme vodou. Přikryté necháme kvasit asi tři týdny. Výluh přidáváme do zálivky v poměru 1:10.
- Začínáme sušit rozkvétající květiny do zimních vazeb. Zavěšené květy dolů sušíme ve stínu a mírném průvanu šatery, slaměnky, okrasné bodláky.
- Začíná sklizeň peckovin a drobného ovoce. Dbáme, abychom stromy při sklizni neporanili. Rybízy a angrešty po sklizni okopáváme, přihnojíme a podle potřeby postříkáme proti chorobám.
- Okurky nakládačky vytváří první plody. Sbíráme je každý den, nejpozději obden, třebas jen po pár kouscích protože by jinak omezily další násadu plodů. Do určité míry to platí i o salátových okurkách.
- Podpíráme větve přetížené ovocem, aby se ve větru nezlámaly. Do korun stromů umísťujeme lapače vos, aby hmyz nenakousával plody a neinfikoval je moniliózou.
- Abychom uspíšili zrání prvních rajčat, můžeme otrhat pár dobře vyvinutých plodů a vložit je do sáčku spolu s dozrávajími letními jablky. Etylen, který jablka vydechují, uspíší dozrávání rajčat.
Srpen
- V srpnu sestřihujeme živé ploty z jehličnatých a stále zelených dřevin, jako je třeba buxus.
- Můžeme začít sázet a přesazovat pivoňky. Dbáme, abychom hlízy zbytečně neporanili. Pivoňky jsou velmi citlivé na hloubku zasazení, musí být stejná jako na původním stanovišti. Pokud je zasadíme hlouběji, nekvetou třeba několik let. Můžeme začít vysazovat vzrostlejší dvouletky z jarních výsevů. Topolovky, zvonky, fialy a hvozdíky po zasazení pečlivě zaléváme, ve velkých vedrech stíníme.
- Jahodník po sklizni okopeme, přihnojíme a dbáme, aby nevytvářel zbytečné šlahouny. Osvědčilo se ponechávat na trsu jeden šlahoun, pokud odstraníme všechny, bude se rostlina snažit rychle vytvořit nové. Z narůstajících sazenic si vybereme jednak pro novou výsadbu, jednak do kelímků na dosazení vymrzlých trsů příštím rokem na jaře. Koncem měsíce vysazujeme nové jahodiště.
- Sbíráme plody spadané ze stromů. Pokud jsou shnilé a napadené moniliózu, dáváme je do jámy, zasypeme vápnem a zakopáme.
- Vrcholí sklizeň rajčat, okurek nakládaček i salátových. Ve skleníku nám dozrávají papriky. Práce, kterou nyní věnujme zavařování a nakládání výpěstků ze své zahrádky, se nám v zimě bohatě zúročí.
- Celer potřebuje důkladnou zálivku a hnojení. Kolem bulvy odhrneme trochu zeminu a do vzniklého kroužku zaléváme každý týden hnojivým roztokem.
